V srpnu se k nám dostalo
tříměsíční štěně vlčáka. Jmenuje se Angel a od začátku to je náš milý kamarád.
Jen chlupatice mu daly najevo, že ony jsou už zralé dámy, takže ať se jim
neplete do cesty a hlavně nesmí jako ony do kuchyně..
Největší kamarád se stal Alda. Pes a kůň byli spolu ve stole a velmi rádi spolu běhali na pastvině. Angel miluje, že může jít spolu s Aldou do lesa při práci ve stahování dřeva.
Jak štěně rostlo, stal se z něho krásný pes. Na podzim, když mu bylo půl roku, dostal základní výcvik, aby znal základní povely. Angel je moc šikovný a navíc ho výcvik baví.
Na jaře přijela Katka z Dublinu a Angel vyrostl a měl už přes 35 kilo. Bylo sluníčko a Katka si chtěla sednout na lavičku před dům. Ptala se jak s ním má zacházet, když běhá na volno po dvoře. Vysvětlili jsme jí, že psa se nemusí bát, Angel zná povely jako zůstaň, sedni a podobně....
Vyšla ven a jen dosedla na lavičku, pes k ní doběhl. Ze dvora se ozval Katčin hlas: " Zůstaň", " Zůstaň"... " Pomoooooc"...
Vyběhli jsme ven a viděli její hrůzu v očích a naopak úplnou spokojenost psa, který vyskočil na lavičku a svým obrovským jazykem jí olizoval tvář....
Jednou nám kdosi daroval tři holoubata. Byla ještě neopeřená a neuměla ani létat. Na statku kdysi holubi chovali a proto jsme je dali do holubníku. Uzavřený jihočeský dvůr jim poskytl dostatek příležitostí k učení. Po pár dnech, kdy jim peří dorostlo, začali poskakovat a zanedlouho se odvážili k prvním letům.
Alda má krásný smysl pro humor. Přišel k nám jako dvouapůlletý valášek českomoravského belgika. Podle koňského věku to je dorůstající zvědavý a veselý kluk. Dovezli jsme si ho v listopadu do čerstvě vybudovaného boxu ve stodole. Jako výběh mu do jara sloužila rozlehlá ovocná zahrada se spoustou stromů.
Ondřej s Katkou měli rádi zvířátka, ale kvůli Kačenčině alergii jsme byli opatrní. Po rybičkách a želvách jsme Katce nabídli štěně yorkšíra. Jeli jsme vybrat pejska k chovatelům spolu s Katkou. Přišli jsme do bytu plného psů. Katka si sedla na podlahu a přiběhla k ní malá yorkšírka, lehla si jí na klín a usnula. Prostě si Katku vybrala za...
V srpnu se k nám dostalo tříměsíční štěně vlčáka. Jmenuje se Angel a od začátku to je náš milý kamarád. Jen chlupatice mu daly najevo, že ony jsou už zralé dámy, takže ať se jim neplete do cesty a hlavně nesmí jako ony do kuchyně..
Byl květen, jdu kolem koňského boxu a slyším jemné tiché kňučení. Otevřu vrátka a ve žlabu vidím kočičí nadělení. Choulí se tu jedenáct koťátek. Jsou bíločerná a černá a choulí se k sobě a do sena, aby jim bylo teplo.Jsou od naší kočky Popelky a její dcery. Obě mámy se po hodině střídají v krmení všech hladových krků.
Velmi často jsme jezdili na Šumavu a chlupatice tyto výlety milovaly. Před námi byl brod a místo jsme dobře znali. Bylo léto a Woody vběhla na břeh pro oblázek a dožadovala se házení aportu. A byla spokojená, když jsme její hru přijali. Nakonec jsme chtěli vyrazit dál a proto kamínek přistál v říčce. Woody nezaváhala, vběhla do vody, ponořila celou...
Ondřej s Katkou měli rádi zvířátka, ale kvůli Kačenčině alergii jsme byli opatrní. Po rybičkách a želvách jsme Katce nabídli štěně yorkšíra. Jeli jsme vybrat pejska k chovatelům spolu s Katkou. Přišli jsme do bytu plného psů. Katka si sedla na podlahu a přiběhla k ní malá yorkšírka, lehla si jí na klín a usnula. Prostě si Katku vybrala za...
