Křemelná

     Velmi často jsme jezdili na Šumavu a chlupatice tyto výlety milovaly. Před námi byl brod a místo jsme dobře znali. Bylo léto a Woody vběhla na břeh pro oblázek a dožadovala se házení aportu. A byla spokojená, když jsme její hru přijali. Nakonec jsme chtěli vyrazit dál a proto kamínek přistál v říčce. Woody nezaváhala, vběhla do vody, ponořila celou hlavu pod hladinu a mokrý oblázek přinesla zpět a položila nám ho k nohám...

Další příhoda na tomto místě se stala časně na jaře. Jaro na Šumavě znamená krajinu se zbytky sněhu a ledu v říčce Kamenici. Po několika kilometrech jsme se zastavili u břehu řeky okrášlené ledovou krajkou na březích. Woody se radostně rozeběhla do ledové vody. Po třech krocích zůstala stát s nožkou napřaženou k dalšímu kroku jako ve "štronzu" . Její výraz zračil překvapení a úžas nad mrazem, který svíral její tělíčko tak, že se nebyla schopná pohnout. Ovšem jen malý okamžik, než se štěkotem vyběhla na břeh.